Primární prevence

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ:

Prevence rizikového chování je soubor jakýchkoli výchovných, vzdělávacích, zdravotních, sociálních či jiných intervencí a opatření směřující k

  • předcházení výskytu rizikového chování
  • oddálení výskytu rizikového chování
  • zamezení jeho další progrese
  • zmírnění již existujících forem a projevů rizikového chování nebo
  • řešení jeho důsledků.

Rizikové chování – chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince a společnost.

  • záškoláctví
  • šikana a extrémní projevy agrese
  • extrémně rizikové sporty a rizikové chování v dopravě
  • rasismus a xenofobie
  • negativní působení sekt
  • sexuální rizikové chování
  • závislostní chování (adiktologie)
  • okruh poruch a problémů spojených s CAN
  • spektrum poruch příjmu potravy

Rizikové chování versus sociálně patologické jevy

Pojem sociálně patologické jevy je pojmem sociologickým a postihuje fatální jevy ve společnosti (alkoholismus, krádeže, vraždy apod.), k nimž mimo jiné také musí směřovat opatření primární prevence. Ve školním prostředí pedagogové pracují s rizikovým chováním, které zahrnuje širší spektrum jevů a vůči němuž zaujímají účinná primárně preventivní opatření s cílem minimalizace projevů i rizik takového chování a případně je diagnostikují a následně přijímají efektivní opatření. Jedná se o práci s jedincem, nikoliv s fenoménem.

Základním principem školské primární prevence je výchova k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, ke zdravému životnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací osobnosti.

WHO rozlišuje 3 stupně prevence:

  • PRIMÁRNÍ PREVENCE – podstatou je předcházení vzniku rizikového chování, např. předcházení užití návykových látek u osob, které dosud nejsou s drogami v kontaktu.
    Dle MŠMT se primární prevence zaměřuje na výchovu ke zdravému životnímu stylu, rozvoji pozitivního sociálního chování, psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací.
    Primární prevenci dále klasifikujeme:
    • nespecifickou
    • specifickou
      • všeobecnou
      • selektivní
      • indikovanou
  • SEKUNDÁRNÍ PREVENCE – cílem je poskytnout efektivní pomoc těm, u kterých již k rizikovému chování došlo, jedná se tedy o programy, strategie a aktivity, které se snaží příslušné jevy včas zachytit a bránit jejich prohlubování a šíření, např. včasná intervence, poradenství a léčba, předcházení vzniku závislosti u osoby, která již drogu užívá.
  • TERCIÁRNÍ PREVENCE – snaží se předcházet vážným nebo trvalým zdravotním nebo sociálním potížím v důsledku rizikového chování, zhoršení stavu a zabránit recidivě, např. léčba závislosti na návykových látkách, reedukace, resocializace, harm reduction.

KLASIFIKACE PRIMÁRNÍ PREVENCE

  • NESPECIFICKÁ PRIMÁRNÍ PREVENCE – aktivity, které nemají přímou souvislost s rizikovým chováním, zahrnuje veškeré aktivity podporující zdravý životní styl, zájmové a sportovní aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.
  • SPECIFICKÁ PRIMÁRNÍ PREVENCE – aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. V rámci specifické primární prevence dále definujeme tři úrovně:
    1. Všeobecná prevence, která je zaměřena na běžnou populaci dětí a mládeže, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo výskyt rizikového chování. Zohledňuje pouze věková kritéria. Cílem je předcházet rizikovému chování.
    2. Selektivní prevence, která je zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování, nebo jsou ve zvýšené míře přítomny faktory pro vznik a rozvoj různých forem rizikového chování (např. třída se zvýšeným počtem žáků se SVP, škola ve vyloučené lokalitě, škola v lokalitě, kde se vyskytuje varna pervitinu). Cílem je včasné a efektivnímu řešení problematiky rizikových skupin dětí a mládeže, které mohou mít problémy v chování.
    3. Indikovaná prevence, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky. Indikovaná prevence zohledňuje míru rizika a při jejím uplatnění se volí kombinace vyhodnotitelných intervencí, které podporují změnu chování.

EFEKTIVNÍ PRIMÁRNÍ PREVENCE

Efektivní primární prevence je odbornou veřejností akceptovaná úroveň poskytovaných služeb, která splňuje zásady efektivní primární prevence a která umožňuje dosažení maximální kvality a efektivity prevenčního působení s cílem předcházet problémům a následkům souvisejících se vznikem a rozvojem rizikového chování.

Preventivní programy nepřispívají ke zlepšení tělesného a duševního zdraví automaticky, někdy mohou být i škodlivé.

Hodnocení kvality a efektivity:

  • nejednotná kritéria
  • nevýhodou je obtížnost srovnání
  • hodnotí pouze dopady programu

Jednotná kritéria efektivní primární prevence jsou upravena ve Standardech odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování (MŠMT, 2014). Podobná kritéria účinnosti jsou definována autory Nešporem a Czémym (1998).

Metodické doporučení MŠMT (2010) definuje efektivní primární prevenci takto: „Efektivní primární prevence obsahuje takové aktivity, které naplňují následující atributy: soustavnost, dlouhodobost, přiměřenost, názornost, návaznost, komplexnost a interaktivnost.“

Efektivní program primární prevence:

  • je soustavný a dlouhodobý
  • včasný začátek preventivních aktivit – ideálně už v předškolním věku
  • náplní odpovídá věku dítěte, je přiměřený a názorný
  • je interaktivní, určený pro menší počet žáků (třídu)
  • podporuje aktivní účast cílové skupiny, reaguje na aktuální potřeby cílové skupiny
  • je založený na „KAB“ modelu (knowledge, attitudes, behaviour = znalosti, postoje, dovednosti) – orientuje se na kvalitu postojů, rozvoj dovedností a změnu chování
  • bere v úvahu místní specifika
  • využívá pozitivní modely – např. peer prvek
  • je kontinuální a komplexní, využívá více strategií
  • zahrnuje získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život
  • propojuje různé typy prevence a preventivní programy v oblasti RCH (např. spojování legálních i nelegálních návykových látek apod.)
  • je prezentován kvalifikovaně a důvěryhodně – praktická i teoretická připravenost odborníků
  • počítá s komplikacemi a nabízí možnosti, jak je zvládat
  • pozitivní orientace a ukázka konkrétních alternativ

Za efektivní prevenci se považují takové aktivity, které pomáhají žákům odolávat sociálnímu tlaku okolí, zkvalitňují a umožňují komunikaci mezi žáky, napomáhají osvojení a rozvoji sociálních dovedností, umožňují nácvik konstruktivního zvládání konfliktů a zátěžových situací, zvyšují zdravé sebevědomí, sebehodnocení a umění si nastavit reálně dosažitelné cíle apod.

Neúčinná primární prevence:

  • pouhé předávání informací
  • jednostranné, zjednodušující informace o následcích RCH, přehánění následků
  • potlačování diskuse, nezapojování žáků/studentů do aktivit a nerespektování jejich názorů
  • zastrašování a triviální přístup: „prostě řekni ne“
  • citové apely
  • moralizování
  • stigmatizování či znevažování osobních postojů žáka/studenta
  • jednorázové samostatně realizované akce
  • pouhé sledování filmů
  • besedy s bývalými uživateli (ex-usery) na základních školách
  • testování žáků na přítomnost drogy jako náhražku za kontinuální primární prevenci
  • hromadné kulturní či sportovní aktivity nebo návštěva historických a kulturních památek, by měly být pouze doplňkem, na který by měla vždy navazovat diskuse v malých skupinkách

STANDARDY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI POSKYTOVATELŮ ŠKOLSKÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

K čemu slouží Standardy odborné způsobilosti a jaký význam má tento dokument pro školu?

  • Standardy odborné způsobilosti jsou dokumentem, který schválilo MŠMT v roce 2013, ke stažení zde.
  • Ve své obecné a specifické části definují základní pojmy, cílové skupiny preventivních programů a zásady efektivity primárně preventivního působení.
  • Dále vymezují charakteristiky, které by měl kvalitní program obecně splňovat: cílenost, respekt k právům klientů, hodnocení potřeb klienta, adekvátní personální a organizační zabezpečení programu, odpovídající materiálně-technické zázemí a další.
  • Součástí Standardů je čtyř-úrovňový model vzdělávání ve školské prevenci.

CERTIFIKACE ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI POSKYTOVATELŮ PROGRAMŮ ŠKOLSKÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

= posouzení a formální uznání, že program odpovídá stanoveným kritériím kvality.

  • proces posouzení služby podle kritérií stanovených schválenými Standardy primární prevenci rizikového chování a udělení či neudělení certifikátu kvality ⇒ systém hodnocení kvality
  • certifikace je univerzální – pro všechny úrovně (všeobecná, selektivní, indikovaná prevence) a pro všechny formy rizikového chování
  • je dobrovolná a zajišťuje rovný přístup – pro všechny poskytovatele primární prevence: NNO, PPP, Policie…
  • veřejné financování
  • pro školy je certifikát ověřením, že program naplňuje stanovená kritéria kvality, které jsou v souladu s platnou legislativou a aktuálními odbornými poznatky = garance kvality programu ⇒ lépe se rozhodnout, jaký program si objednat
  • systém certifikací zajišťoval Národní ústav pro vzdělávání. Proces posuzování odborné způsobilosti (tzv. certifikace) je z důvodu nutnosti administrativních změn od května 2019 dočasně pozastaven

Seznam certifikovaných programů školské primární prevence rizikového chování:

Abecední seznam certifikovaných poskytovatelů
Vyhledávání certifikovaného poskytovatele dle zvoleného kritéria

V Plzeňském kraji certifikovány 4 organizace:

  • CPPT – Centrum protidrogové prevence a terapie (P-Centrum)
  • Point 14
  • Diakonie – Středisko Západní Čechy
  • NIŽ – Národní iniciativa pro život

CERTIFIKACE X AKREDITACE!

certifikace – programy primární prevence pro žáky/studenty
akreditace – programy pro pedagogy – DVPP

PREVENCE V KONTEXTU ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH SLUŽEB

ŠKOLSKÁ PORADENSKÁ ZAŘÍZENÍ

  • Pedagogicko-psychologická poradna
  • Speciálně-pedagogické centrum

Pedagogicko-psychologická poradna

  • Činnost pedagogicko-psychologické poradny je vymezena vyhláškou č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
  • PPP poskytuje služby psychologického a speciálně pedagogického poradenství: provádí komplexní psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku, pomáhá při řešení výukových i výchovných obtíží dětí/žáků/studentů, napomáhá při jejich přípravě a volbě budoucího povolání, poskytuje konzultační, intervenční, terapeutickou a metodickou podporu.
  • Mezi hlavní poskytované služby patří:
    • psychologické vyšetření
    • speciálně pedagogické vyšetření
    • návrh podpůrných opatření
    • doporučení vhodného typu školy a třídy, návrh opatření pro školu
    • vyšetření školní zralosti
    • depistáž předškoláků
    • kariérové poradenství (volba povolání)
    • vyšetření k uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky
    • metodická podpora
    • reedukační programy
    • koordinace a pravidelné setkání výchovných poradců (2x ročně)
  • Mezi standardní činnosti poradny dle vyhlášky kromě jiného patří:
    • Diagnostika sociálního klimatu a rizikového chování v třídních kolektivech jako podklad pro tvorbu programů prevence rizikového chování a diagnostika sociálního klimatu třídních kolektivů jako podklad pro tvorbu nápravných programů.
    • Metodická pomoc při tvorbě preventivních programů rizikového chování a participace na preventivních programech školy. Koordinace a metodické vedení práce výchovných poradců, školních metodiků prevence v základních a středních školách a dalších pedagogických pracovníků škol.
    • Vyhodnocování realizovaných preventivních programů škol v regionální působnosti pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.
  • Prevenci rizikového chování, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence zajišťuje PPP prostřednictvím oblastního metodika prevence.

Metodik prevence v PPP

Pozice a náplň činnosti metodika prevence v PPP je vymezena vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů a Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.

Standardní činnosti metodika prevence v PPP:

  1. „zajišťuje za poradnu specifickou prevenci rizikového chování a realizaci preventivních opatření v oblasti územní působnosti vymezené krajským úřadem,
  2. zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence, organizuje pro ně pravidelné pracovní porady a semináře a poskytuje jim individuální odborné konzultace,
  3. na žádost školy a školského zařízení pomáhá ve spolupráci se školním metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky řešit aktuální problémy související s výskytem rizikového chování,
  4. udržuje pravidelný kontakt se všemi institucemi, organizacemi a subjekty, které se v kraji v prevenci rizikového chování angažují, aktualizuje síť odborných zařízení,
  5. spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje,
  6. pečuje o svůj odborný rozvoj formou dalšího vzdělávání v problematice specifické prevence.“ (MŠMT, 2016)

ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ

Školní poradenské pracoviště je tvořeno týmem pedagogických pracovníků, kteří ve škole zajišťují poradenské služby, prevenci rizikového chování a s tím spjatou informační a metodickou podporu učitelům, žákům a jejich rodičům.

  • výchovný poradce
  • školní metodik prevence
  • školní psycholog
  • školní speciální pedagog

Výchovný poradce

Kompetence VP jsou vymezeny vyhláškou č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Kvalifikační předpoklad – studium pro výchovné poradce, délka min 250 vyučovacích hodin (program se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na VŠ).

Podmínky pro výkon činností: výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti (dle počtu žáků o 1–5 hodin týdně).

Standardní činnosti:

  • kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žáků
  • zajišťování podpůrných opatření pro žáky se SVP a intervenční činnost pro žáky se SVP
  • zprostředkování vstupní a průběžné diagnostiky speciálních vzdělávacích opatření a mimořádného nadání
  • příprava podmínek pro vzdělávání žáků se SVP ve škole a koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům
  • metodická podpora – pedagogická diagnostika a intervence
  • poskytování informací o činnosti školy, školských a dalších poradenských zařízení v regionu

Školní metodik prevence

Kompetence ŠMP jsou vymezeny vyhláškou č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, uvádí je také Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení (MŠMT, 2010).

Kvalifikační předpoklady – Studium k výkonu specializovaných činností, délka min 250 vyučovacích hodin → možnost specializačního příspěvku (1000–2000 měsíčně).

Podmínky pro výkon činnosti: žádné

Standardní činnosti školního metodika prevence:

Metodické a koordinační činnosti

  1. Koordinace tvorby, kontrola, evaluace a participace při realizaci minimálního preventivního programu školy.
  2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, rasismu a xenofobie, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších projevů rizikového chování.
  3. Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. Vyhledávání a nastavení vhodné podpory směřující k odstranění rizikového chování.
  4. Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování.
  5. Individuální a skupinová práce se žáky a studenty s obtížemi v adaptaci, se sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání.
  6. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s přijímáním odlišnosti.
  7. Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence rizikového chování.
  8. Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
  9. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
  10. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.

Informační činnosti

  1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy.
  2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
  3. Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, poskytovatelé sociálních služeb, zdravotnická zařízení, Policie České republiky, orgány sociálně-právní ochrany dětí, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci).
  4. Předávání informací a zpráv o realizovaných preventivních programech zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům školy a školskému poradenskému zařízení.
  5. Vedení dokumentace, evidence a administrativa související se standardními činnostmi v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a předávání informací o realizovaných preventivních programech školy pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.

Poradenské činnosti

  1. Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli).
  2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikového chování ve škole.
  3. Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními. (MŠMT, 2016)

ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÉ PÉČE A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY A OCHRANNÉ VÝCHOVY

  • Středisko výchovné péče
  • Diagnostický ústav
  • Výchovný ústav
  • Dětský domov

Středisko výchovné péče (SVP)

Středisko výchovné péče poskytuje všestrannou preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým, u kterých se objevily obtíže výchovného nebo výukového rázu spojené s negativními jevy chování.

Středisko výchovné péče poskytuje služby:

  • diagnostické
  • preventivně výchovné
  • poradenské

Služby mohou být poskytovány ambulantně nebo i formou pobytu.

Spolupráce se školou

Na základě podnětu obdrženého ze školy poskytuje SVP pedagogickým pracovníkům školy odborné informace z oblasti prevence sociálně patologických jevů (rizikového chování), diagnostické a poradenské služby i metodickou podporu v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a žáků s rizikem či projevy poruch chování.
SVP dále může pro školu zabezpečovat preventivně výchovnou činnost s třídními kolektivy (diagnostika sociálního klimatu třídy a vztahů mezi žáky, řešení rizikových jevů ve školních třídách, cílené programy pro třídní kolektivy při předcházení a řešení problémů šikany, intolerance a diskriminace apod.)

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. MŠMT 2020.

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. MŠMT. [online]. 2010. [cit. 2017-09-29]. Dostupné z http://www.msmt.cz/uploads/Metodicke_doporuceni_uvodni_cast.doc

Charvát, Miroslav kol. Čtyřúrovňový model kvalifikačních stupňů pro pracovníky v primární prevenci rizikového chování ve školství. 1. vyd. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze, 2012. 39 s. ISBN 978-80-87258-71-2

Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, Univerzita Karlova v Praze & Togga, 2010.

Pavlas Martanová, V. Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga, 2012.